Předpokládaná hodnota veřejné zakázky pravidelné povahy

V případě těchto zakázek neplatí pro určení předpokládané hodnoty pravidlo jednoho funkčního celku, které bylo popsáno v předchozím článku, ale předpokládaná hodnota veřejné zakázky se v souladu s § 19 odst. 1 určí jako:

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

U veřejných zakázek pravidelné povahy (jde pouze o veřejné zakázky na dodávky a služby) tedy nepostačí vycházet pro určení jejich předpokládané hodnoty ze smlouvy na veřejnou zakázku, ale je zpravidla nezbytné posuzovat smlouvy (pozor, i objednávky mohou představovat smlouvy), na základě kterých byly dodávky nebo služby stejného druhu pořizovány v minulosti. 

Do předpokládané hodnoty se tak počítá skutečná cena uhrazená za plnění v posledních 12 měsících. Uzavírám-li tedy smlouvu na pravidelné plnění například 15. dubna 2025, musím do předpokládané hodnoty této veřejné zakázky započítat všechny úhrady za plnění stejného druhu, které jsem provedl od 15. dubna 2024 do 14. dubna 2025. Takto zjištěnou předpokládanou hodnotu pak upravuji, pokud očekávám, že v následujících 12 měsících bude docházet ke změnám v množství nebo ceně.

V případě, že předmětné plnění pravidelné povahy v minulosti zadavatel nepořizoval a nemůže tak při určení předpokládané hodnoty vycházet z plateb provedených v minulosti, určí předpokládanou hodnotu podle výše citovaného písmene b). Tedy bude vycházet z předpokládaných hodnot veřejných zakázek stejného druhu, které očekává, že bude zadávat v následujících 12 měsících.

Oba výše citované postupy, jak postup podle písmene a) tak postup podle písmene b) pak alternativně umožňují předpokládanou hodnotu určit nikoli podle 12 měsíců, ale na základě účetního období, ale to pouze za předpokladu, že je delší než 12 měsíců.

Zákon o zadávání veřejných zakázek nezakazuje, aby byly smlouvy na plnění pravidelné povahy uzavírány na dobu kratší než 12 měsíců, je tedy možné uzavírat i smlouvy na kratší období, z výše uvedeného ovšem vyplývá, že předpokládaná hodnota se v případě takových smluv stanoví podle tzv. pravidla 12 měsíců.

V případě že je smlouva na plnění pravidelné povahy uzavírána naopak na období delší než 12 měsíců, postupuje zadavatel podle § 19 odst. 2 ZZVZ a upraví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky postupem podle § 20 nebo 21 ZZVZ. 

V případě, že se jedná o smlouvu uzavíranou na dobu neurčitou, je postup určování předpokládané hodnoty u veřejných zakázek na dodávky i na služby shodný a předpokládaná hodnota se určí podle předpokládané výše úplaty za 48 měsíců. 

Pokud je ovšem smlouva uzavíraná na dobu určitou (delší než 12 měsíců) jsou pravidla pro určení předpokládané hodnoty nastaveny pro veřejné zakázky na dodávky a na služby rozdílně. Zatímco u veřejných zakázek na dodávky vycházíme vždy z předpokládané výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, u veřejných zakázek na služby je takto určena předpokládaná hodnota pouze u smluv, jejíž doba trvání je rovna nebo kratší než 48 měsíců. 

Pokud je smlouva na plnění veřejné zakázky na služby uzavírána na dobu určitou, která je delší než 48 měsíců (například na 6 let, tj. 72 měsíců), je předpokládaná hodnota určena jako předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

Mezi veřejné zakázky pravidelné povahy řadíme dodávky a služby , které zadavatel pořizuje pravidelně/opakovaně, nebo je jejich poskytování trvající (Veřejné zakázky na stavební práce z pohledu jejich pravidelnosti či trvalosti neposuzujeme a budou vždy posuzovány podle pravidla jednoho funkčního celku, viz § 18 odst. 2 ZZVZ.). 

Za trvající plnění považujeme plnění, která zadavatel potřebuje nepřetržitě, nejčastěji se jedná o dodávky elektrické energie, plynu nebo vody, úklidové služby, bezpečnostní služby. Jako příklady pravidelně se opakujících plnění lze pak uvést například nákup kancelářských potřeb, léků, potravin a pořizování právních služeb.

Pro určení, zda se jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy, či veřejnou zakázku nepravidelnou/nahodilou, je nezbytné posoudit, zda jsou služby či dodávky pořizovány setrvale, neboť je zadavatel opakovaně využívá ke své činnosti. 

U zakázek pravidelné povahy si tedy zadavatel musí být vědom toho, že jsou pro jeho činnost tyto služby nebo dodávky nezbytné a že je ke své činnosti potřebuje dlouhodobě/opakovaně. Nejde tak o plnění jednorázové či izolované potřeby zadavatele. Je tedy třeba posuzovat činnosti zadavatele, jeho faktické chování a sledovat jednotlivá plnění, která pořizuje a posoudit, zda tato plnění v čase trvají, nebo se opakují.

Nelze s jistotou říci, že určité veřejné zakázky/předměty plnění budou vždy pravidelné povahy a naopak. 

Jako příklad lze uvést rozhodnutí ÚOHS-S0028/2023 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-R0068/2024, kde byl přijat závěr, že geodetické práce pro hlavní město Prahy od ledna 2017 do září 2018 je nezbytné považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy. 

V posuzovaném případě bylo totiž zjištěno, že zadavatel v daném období objednal minimálně 55 geodetických služeb, objednávky byly relativně rovnoměrně rozloženy v čase. 

Nešlo tak o nárazové plnění, téměř v každém kalendářním měsíci docházelo k objednávání geodetických služeb, v některých měsících i opakovaně. Zadavatel tedy tyto služby setrvale a dlouhodobě využíval ke své činnosti, k realizaci nejrůznějších záměrů souvisejících s rekonstrukcemi stávajících staveb i celkovou revitalizací území. 

Z tohoto rozhodnutí ovšem není možné dovozovat závěr, že geodetické služby budou vždy veřejnými zakázkami pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota musí být určována postupem podle § 19 ZZVZ. 

Pokud se bude jednat o veřejného zadavatele, jehož běžnou činností není péče o nemovitosti, jejich rekonstrukce a péče o území, ale jde například o zadavatele, který vlastní jednu administrativní budovu a jeden park a při jejich správě tak nepoptává geodetické práce pravidelně a dlouhodobě, nemusí při učení předpokládané hodnoty vycházet z § 19, ale bude vycházet z pravidla jednoho funkčního celku, viz § 18 ZZVZ.

V následujícím článku se budeme věnovat zásadám zadávání veřejných zakázek.

Tým ÚOHS