(Ne)dovolené doplnění nabídky

Nicméně i toto oprávnění má své limity. 

Podíváme se tedy na to, kdy je objasnění či doplnění nabídky přípustné a zadavatel k takto doloženým dokladům může, resp. musí, přihlížet, a kdy již nikoli.

Co do přípustnosti zásahů do nabídky po skončení lhůty pro podání nabídek je zadavatel limitován základními zásadami zadávání veřejných zakázek, a dále zejména pravidlem vtěleným do § 46 odst. 2 ZZVZ, které tyto zásady rozvíjí. 

Dle tohoto pravidla může účastník zadávacího řízení po uplynutí lhůty k podání nabídek na výzvu zadavatele objasnit či doplnit jen takové údaje a doklady z nabídky, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

K posouzení, které doplnění informací či dokumentů k nabídce je ještě přípustné a které již nikoli, slouží kritérium podstatné změny nabídky. 

Výzva zadavatele ve smyslu § 46 ZZVZ nemůže vést k tomu, že účastník zadávacího řízení předloží tímto prostřednictvím v materiálním smyslu novou nabídku. Resp. zadavatel může zohlednit pouze takové dokumenty nebo údaje, které nepovedou k podstatné změně parametrů samotné nabídky.

Nepřípustná tak budou zejm. taková objasnění a doplnění nabídky, která se dotknou kritérií hodnocení či nabízeného předmětu plnění. Zadavatel by tedy neměl přihlédnout k takové změně nabídky po konci lhůty pro její podání, která by se promítla v údajích a dokumentech, jež budou podle kritérií stanovených v zadávací dokumentaci rozhodné pro hodnocení nabídky, či takových, která by materiálně měnila nabídku. 

Pokud by totiž byla po skončení lhůty pro podání nabídek umožněna na základě postupu dle § 46 ZZVZ manipulace s hodnocenými kritérii jdoucí nad rámec opravy zjevných formálních chyb, mohl by daný účastník získat nespravedlivou výhodu. 

Za materiální změnu nabídky může být dle rozhodovací praxe Úřadu považována např. i změna lhůty dokončení prací stanovená v harmonogramu prací, pokud je délka této lhůty předmětem hodnocení (Viz rozhodnutí Úřadu vydané pod sp. zn. S0175/2021/VZ dne 26. 7. 2021.). 

Naopak materiální změnu nabídky nepředstavuje doložení identifikačních listů nabízených výrobků, pokud nedoje ke změně nabízeného plnění a doplnění se netýká údajů, které jsou předmětem kritérií hodnocení, a současně nedojde k dotčení celkové nabídkové ceny (Viz rozhodnutí Úřadu vydané pod sp. zn. S0504/2020/VZ dne 18. 1. 2021 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. R0028/2021/VZ ze dne 1. 4. 2021.).

Zásahy do údajů souvisejících s hodnocením jsou prostřednictvím § 46 ZZVZ možné jen tehdy, je-li v nabídce obsažena zjevná početní chyba či překlep, tj. jde-li o zřejmou nejasnost, která je snadno popsatelná a zároveň lehce vysvětlitelná. 

Judikatura tak jako souladnou se ZZVZ aprobovala např. situaci, kdy zadavatel umožnil objasnění dvou rozporných údajů v nabídce týkajících se nabídkové ceny (Viz závěry Krajského soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 55/2021-65 ze dne 9. 2. 2023 a Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j 3 As 10/2023-53 ze dne 24. 5. 2024.).

Na tomto místě je též třeba poznamenat, že dle § 46 odst. 3 ZZVZ je výslovně umožněna oprava položkového rozpočtu, pokud současně nedojde ke změně celkové nabídkové ceny anebo jiného kritéria hodnocení. 

Cílem tohoto ustanovení je ovšem umožnit opravu drobných pochybení ve složitých seznamech číselných hodnot, které položkové rozpočty často představují, a nikoliv umožnit účastníkům zasahovat do tak zásadní části nabídky, jakou je popis nabízeného plnění, tj. měnit jednotlivé naceněné položky co do předmětu plnění. 

Rozhodovací praxe tak např. uznala doplnění dosud neoceněných položek, které nebyly součástí původně podané nabídky, když současně zůstal zachován předmět plnění a nebyla dotčena celková nabídková cena.

Odlišně je třeba nahlížet na nehodnocená kritéria, zejména na podmínky účasti ve smyslu požadavků týkajících se kvalifikace (pokud nemají přesah do hodnocení). 

Podmínky účasti spočívající v podmínkách kvalifikace stanoví minimální předpoklady, které musí uchazeč o zakázku splňovat, aby byl považován za způsobilého k realizaci zakázky. 

Pokud se tedy účastníkem dodatečně předložené dokumenty či údaje týkají pouze objasnění či doplnění informací ohledně splnění podmínek kvalifikace a nijak se nepromítnou do hodnocených parametrů nabídky, pak takové objasnění či doplnění nemůže představovat změnu nabídky v materiálním smyslu, tj. podstatnou změnu nabídky. 

Konkrétní dodavatel totiž objektivně kvalifikovaný plnit veřejnou zakázku buď je, anebo není, nejde tedy o vlastnost nabídky, ale o objektivní stav, resp. typicky vlastnost dodavatele. 

Kvalifikace dodavatele nevzniká na základě dokladů předložených do zadávacího řízení, nýbrž existuje nezávisle a v zadávacím řízení je (i postupem dle § 46 odst. 1 ZZVZ) pouze prokazována. 

Prokáže-li přitom účastník splnění podmínek účasti až v důsledku zásahu do své nabídky po výzvě dle § 46 odst. 1 ZZVZ, neovlivní to ekonomickou výhodnost jeho nabídky a ani jej to bez dalšího nepředsune před ostatní účastníky zadávacího řízení. Smyslem výzvy dle § 46 odst. 1 ZZVZ je totiž umožnit zadavatelům získat ekonomicky nejvýhodnější nabídku, s čímž by nebylo plně v souladu automatické vyloučení takového účastníka, jenž sice předloží ekonomicky nejvýhodnější nabídku, nicméně do uplynutí lhůty k podání nabídek se mu nezdaří, ať už z jakéhokoli důvodu, prokázat splnění podmínek účasti stanovených zadavatelem, ačkoli požadovanou kvalifikací reálně disponuje. 

Je však třeba akcentovat, že se jedná o právo zadavatele, dikcí ZZVZ nikoliv jeho povinnost, precizovat nabídku dodavatele, byť je třeba z hlediska kritérií hodnocení nejvýhodnější. Nelze přenášet odpovědnost za řádnost a úplnost nabídek na zadavatele.

Zadavatel může po účastníkovi zadávacího řízení požadovat nejen objasnění, resp. upřesnění, údajů či dokumentů, které tento předložil již v nabídce ve lhůtě pro její podání, ale rovněž doplnění nabídky o údaje či dokumenty nové. 

Může tedy jít jak o přidání nového údaje (dokladu) k původnímu, nebo o výměnu původního za nový, či o kombinaci obojího – samozřejmě za předpokladu, že takový údaj či doklad nebude mít vliv na kritérium hodnocení nabídek či nebude představovat materiální změnu nabídky. 

Nic tedy nebrání tomu, aby účastník na výzvu zadavatele dle § 46 odst. 1 ZZVZ předložil za účelem prokázání své kvalifikace např. zcela novou referenci, která vůbec nebyla součástí původní nabídky, anebo nového poddodavatele. 

Tímto nedochází k materiální změně nabídky ve smyslu nabízeného plnění, neboť i novou referencí, příp. novým poddodavatelem, je dokládána shodná skutečnost, tj. že daný účastník je, příp. není, způsobilý k provedení předmětu plnění veřejné zakázky. 

Zadavatel je proto oprávněn a současně i povinen tyto další reference přijmout a posoudit, zda je jejich prostřednictvím navrhovatel kvalifikován. Pokud totiž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, pak je logicky může účastník vnést do zadávacího řízení až po uplynutí lhůty pro podání nabídek (nemůže tak však dodavatel učinit svévolně). 

Optikou kritéria „podstatné změny nabídky“ proto taková změna nabídky obstojí.

Pro úplnost lze doplnit, že na základě § 46 ZZVZ lze též provést všechny čistě formální změny nabídky, kdy obsah nabídky zůstane totožný, ale dojde k vysvětlení zjevné, lehce popsatelné a lehce vysvětlitelné nejasnosti. 

Z další účasti v zadávacím řízení totiž nelze vyloučit účastníka, který nesplní čistě formální požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, které nemají přímý vztah k veřejné zakázce; vyloučení z účasti toliko pro jejich nesplnění by bylo nutno považovat za nepřiměřené.

Závěrem je namístě ještě upozornit, že v případě aplikace postupu dle § 46 ZZVZ je zadavatel povinen transparentně vymezit, kterých skutečností, informací či dokumentů se jím učiněná výzva týká. 

Pokud účastník zadavateli sám od sebe předloží dodatečné údaje či doplnění týkající se nabídky po lhůtě pro její podání, je pouze na zadavateli, zda k takovému objasnění či doplnění přihlédne, či nikoli.

V dalším příspěvku se podíváme na přístup k výkladu zadávacích podmínek.