Kdy má zadavatel přistoupit k vyjasňování kvalifikace?
Milé zakázkářky, milí zakázkáři,
po sérii příspěvků, které se věnovali tématu veřejné zakázky malého rozsahu se vracíme k příspěvkům, které reflektují postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek v režimu ZZVZ s cílem napomoci dobré zakázkové praxi. V následujícím příspěvku se budeme věnovat poměrně palčivému tématu, a to otázce, jak má zadavatel přistupovat k údajům a dokumentům (atp.) předloženým účastníkem zadávacího řízení v rámci prokazování kvalifikace.
Konkrétně se zaměříme na to, zda má zadavatel povinnost tyto údaje ověřovat, a příp. za jakých podmínek. Nesprávný postup zadavatele v tomto smyslu totiž může vyústit v porušení zásady transparentnosti, příp. i v nezákonné vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.
Zadavatel obecně nemá povinnost (pr)ověřovat veškeré údaje či dokumenty předložené účastníkem řízení za účelem prokazování kvalifikace, neboť dle § 39 ZZVZ platí, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provádí zadavatel primárně na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce.
ZZVZ nicméně zadavateli dává možnost tak činit, uzná-li zadavatel za vhodné. Možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je ovšem pouze oprávněním zadavatele.
Vyvstane-li tedy zadavateli v průběhu zadávacího řízení pochybnost ohledně prokázání kvalifikace ze strany účastníka, je pouze na něm, zda k vyjasňování nabídky přistoupí, anebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodů uvedených v § 48 ZZVZ vyloučí (nejedná-li se o vybraného dodavatele).
V souladu s odpovědností dodavatele za nabídku je totiž primárně na dodavateli, aby v zadávacím řízení, a konkrétně již v nabídce, zadavateli tvrdil a doložil všechny skutečnosti, které svědčí o tom, že dodavatel zadávací podmínky splňuje. Neučiní-li tak, jde to zásadně k jeho tíži a zadavatel jej ze zadávacího řízení může vyloučit, pokud dobrovolně nepřistoupí k aplikaci § 46 ZZVZ, příp. chybějící údaje či doklady sám neobstará postupem dle § 39 odst. 5 ZZVZ věty druhé (např. u objednatelů referenčních zakázek či z veřejně dostupných zdrojů).
Odlišná situace ovšem nastává, pokud kvalifikační doklady nebo údaje v nich obsažené vykazují vady, jež brání posouzení splnění požadované kvalifikační podmínky.
Obdobná situace nastává, pokud je do zadávacího řízení vnesena relevantní námitka, která založí důvodnou pochybnost ohledně věrohodnosti (pravdivosti či pravosti) kvalifikačních dokladů nebo údajů v nich obsažených.
V těchto případech zadavatel nemůže bez dalšího konstatovat prokázání či neprokázání požadované kvalifikace, nýbrž je povinen se s ohledem na zásadu transparentnosti těmito pochybnostmi zabývat a prověřit shodu předkládaných dokladů se skutečností tak, aby tyto pochybnosti odstranil a dosáhl stavu, kdy bude moci konstatovat buď splnění, anebo nesplnění požadovaného kvalifikačního požadavku, příp. naplnění jiného z důvodů dle § 48 dost. 2 ZZVZ.
V souladu se zásadou přiměřenosti rovněž zadavatel nesmí bez dalšího vyloučit účastníka, v jehož nabídce je zjevná písařská chyba. Naopak, zadavatel není povinen přistoupit k objasňování předložených kvalifikačních údajů či dokladů tehdy, pokud nabídka obsahuje údaje jasné, srozumitelné a bezrozporné, nicméně neprokazující, že dodavatel stanovenou kvalifikační podmínku splňuje.
Opačný závěr by byl v rozporu se zásadou profesionality, principem odpovědnosti dodavatele za nabídku.
V této souvislosti je dobré připomenout, že kroky zadavatele související s posuzováním, příp. vyjasňováním, kvalifikace a stejně tak skutečnosti, na jejichž základě vznikla zadavateli pochybnost ohledně prokázání kvalifikace, by měly být s ohledem na požadavky zásady transparentnosti zaznamenány v dokumentaci o zadávacím řízení tak, aby byl postup zadavatele zpětně přezkoumatelný, a aby proti němu příp. mohli úspěšně brojit stěžovatelé námitkami.
Je ovšem třeba upozornit, že aktivita zadavatele související s odstraňováním pochybností a ověřováním údajů či dokladů předložených dodavatelem za účelem prokázání kvalifikace nemůže být bezbřehá a má své limity.
Je totiž třeba si uvědomit, že zodpovědnost za správnost a úplnost nabídky nese dodavatel. Ten by tedy měl údaje a doklady, jimiž prokazuje kvalifikaci, dodat v co nepřesnější a nejprůkaznější podobě; navíc je to právě dodavatel samotný, kdo má k podkladům týkajícím se jeho vlastní kvalifikace nejlepší přístup.
V opačném případě dodavatel riskuje, že jej zadavatel ze zadávacího řízení vyloučí. Pokud tedy zadavateli vznikne relevantní pochybnost ohledně toho, zda dodavatel požadovanou kvalifikaci předloženými doklady splňuje, a za účelem vyjasnění skutečného stavu aktivuje proces ověřování prostřednictvím výzvy dle § 46 odst. 1 ZZVZ adresované dodavateli, měl by dodavatel ve svém vlastním zájmu předložit zadavateli takové informace či doklady, na jejichž základě bude moci zadavatel učinit jednoznačný závěr o prokázání stanovené kvalifikační podmínky.
Zadavatel totiž nemá povinnost přetrvávající pochybnosti o splnění kvalifikace odstranit opakovaným dotazováním; naopak v případě nedostatečného, pozdního či nulového objasnění sporných údajů či dokladů má právo (v případě vybraného dodavatele povinnost) vyloučit účastníka ze zadávacího řízení.
Záleží tedy jen na dobré vůli zadavatele, zda přistoupí k opakované žádosti dodavatele o objasnění či doplnění jeho kvalifikačních dokladů, a dá mu tedy další šanci kvalifikaci prokázat, anebo přistoupí k jeho vyloučení.
Na tomto místě lze tedy dodavatelům doporučit, aby nespoléhali na to, že stěžejní práci při ověřování věrohodnosti (resp. úplnosti a správnosti) jejich kvalifikačních dokladů za ně odvede zadavatel.
V zájmu dodavatelů je, aby do zadávacího řízení podávali perfektní a nikoli neúplné či jinými vadami trpící nabídky, resp. aby se nespoléhali na to, že je zadavatel po konci lhůty pro podání nabídek vždy automaticky vyzve k doplnění chybějící či jinak sporné části kvalifikace.
Pokud totiž zadavatel uzná, že prostřednictvím předložených kvalifikačních dokladů není požadovaná kvalifikační podmínka splněna, příp. údaje v ní neodpovídají skutečnosti, může dodavatele bez dalšího vyloučit z účasti (vybraného dodavatele musí).
Výše uvedené závěry ovšem platí za předpokladu, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci pravidla pro prokazování kvalifikace jednoznačně, srozumitelně či dostatečně konkrétně.
Pokud ovšem připouští zadávací podmínka dvojí výklad, přičemž účastník zadávacího řízení zastává jiný výklad než zadavatel, nemůže zadavatel bez dalšího přistoupit k vyloučení takového účastníka jen s odkazem na to, že jím předložený kvalifikační doklad nesplňuje takovou kvalifikační podmínku prizmatem výkladu zastávaného zadavatelem.
V rozhodovací praxi ÚOHS lze v tomto kontextu odkázat např. na rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-S0734/2024, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-R0057/2025 či rozhodnutí ve věci sp. zn. S0733/2024, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-R0011/2025.
V dalším příspěvku se zaměříme na otázku, jaké doklady a údaje mohou být obsahem objasnění, příp. doplnění, nabídky ve smyslu § 46 ZZVZ, aniž by se současně jednalo o nedovolenou změnu nabídky, která je zákonem zapovězena.