Jak hájit svoje práva při soutěži o veřejnou zakázku II

Nejprve si pozorně zapište kontakty na ÚOHS:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

třída Kpt. Jaroše 7

602 00 Brno

posta@uohs.gov.cz

ID datové schránky: fs2aa2t

ÚOHS je primárně dozorovým orgánem, proto se na něj primárně obrací dodavatelé, pokud mají pocit, že zadavatel nerealizuje transparentní soutěž za férových a nediskriminačních podmínek. Při hájení svých práv při soutěži o veřejnou zakázku mají dodavatelé možnost obrátit se na ÚOHS typicky buď prostřednictvím podnětu či návrhu. Již na tomto místě je třeba upozornit, že dodavatelé se mohou domáhat ochrany svých práv u ÚOHS při splnění určitých podmínek. Takovou podmínku představuje předchozí uplatnění námitek u zadavatele. Bližší informace k této podmínce, resp. k institutu námitek naleznete v předchozím článku. Avšak jelikož se ÚOHS snaží působit šířeji v oblasti veřejného zadávání a přispět tak ke kultivaci veřejného zadávání, mohou se něj nejrůznější subjekty obracet i se svými dotazy. Na následujících řádcích Vás alespoň rámcově seznámit jak na podněty nebo návrhy, či co očekávat od ÚOHS v případě zaslaných dotazů.

• Podnět

Nesouhlasí-li potencionální dodavatel předmětu plnění veřejné zakázky s postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, může se obrátit na ÚOHS mj. prostřednictvím podnětu. Narozdíl od návrhu může být podnět podán jakoukoli formou, písemně v listinné podobě či elektronicky (správní řád zná dokonce více forem, ale v praxi se využívají výše dvě zmíněné) a nemá žádné předepsané náležitosti. Podnět je institut, který však může využít kdokoliv, nejen tedy pouze dodavatel, či potenciální dodavatel.

Je vhodné, aby z obsahu podnětu bylo zřejmé alespoň to, které konkrétní veřejné zakázky se podnět týká, a čeho se jeho podatel u ÚOHS domáhá, příp. jaké jeho právo a jakým způsobem bylo porušeno.

Podaným podnětem se ÚOHS musí zabývat, nicméně existují dvě výjimky, kdy Úřad skutečnosti uvedené v podnětu neprošetřuje:

• podnět podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat zadavateli námitky (pakliže mu toto právo svědčilo), anebo

• podnět podá stěžovatel, jenž v téže věci podal k Úřadu návrh, aniž by ve lhůtě pro doručení návrhu k Úřadu zaplatil kauci.

Na základě podání podnětu nedochází automaticky k zahájení správního řízení z moci úřední; to je příp. odvislé od výsledku šetření podnětu provedeného Úřadem. Podatel podnětu tedy ani není účastníkem šetření a nesvědčí mu v tomto ohledu žádná procesní práva. Má nicméně právo být ze strany Úřadu informován o výsledku šetření jím podaného podnětu.

Jak postupuje ÚOHS v případě obdržení podnětu? Vůči stěžovateli tak, že mu ve lhůtě 30 dnů podává zpětnou vazbu, že podnět obdržel, případně, že již je podnět vyřešen, nebo že probíhá jeho šetření. ÚOHS má na vyřízení podnětu lhůtu 6 měsíců, pokud šetření v této lhůtě nelze dokončit, sdělí tuto skutečnost stěžovateli. Šetření podnětu nesmí překročit lhůtu 24 měsíců. Po obdržení podnětu ÚOHS vyhodnotí, zda je schopen šetření ukončit na základě veřejně dostupných informací, pokud nikoliv ÚOHS vyzývá zadavatele k tomu, aby se vyjádřil k podanému podnětu a zaslal ÚOHS dokumentaci k šetřené veřejné zakázce, tu je zadavatel povinen Úřadu zaslat do 10 dnů ode dne doručení výzvy. Nesplnění této povinnosti je klasifikováno jako přestupek, za který může být zadavateli uložena pokuta. Pokud je zadavatel konfrontován s tím, že ÚOHS šetří jeho postup při zadávání veřejné zakázky, je zadavatel vždy následně informován o výsledku. Buď zadavatel dostane informaci, že nebyly shledány důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední nebo se zadavatel dozví, že s ním bylo zahájeno správní řízení z moci úřední, jehož je účastníkem.

• Návrh

Nesouhlasí-li (potencionální) dodavatel předmětu plnění veřejné zakázky s postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, může se obrátit na Úřad mj. prostřednictvím písemného návrhu, který musí být doručen elektronicky. Na rozdíl od podnětu, návrh může podat skutečně pouze (potenciální) dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Doručením návrhu Úřadu dochází k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž má navrhovatel postavení účastníka řízení, z čehož mu vyplývají určitá procesní práva. O těch nejdůležitějších procesních právech Úřad navrhovatele v průběhu správního řízení informuje. Navrhovatel však již před podáním návrhu nesmí zapomínat na to, že úspěšně lze podat návrh pouze v tom rozsahu, ve kterém podal námitky zadavateli. Smyslem právní úpravy je, aby se „první kolo sporu“ odehrálo na úrovni zadavatele a dodavatele. Obsah námitek tedy determinuje obsah návrhu, pokud by šel navrhovatel podaným návrhem nad rámec obsahu podaných námitek, bude ÚOHS v této části řízení procesně zastavovat, neboť takovému návrhu (jeho části) nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Pokud navrhovatel chce, aby se jeho návrhem Úřad meritorně zabýval, a tedy aby přezkoumal postup zadavatele a příp. i uložil zadavateli nápravné opatření, musí být současně splněny určité podmínky:

• navrhovatel musí být aktivně legitimován k podání návrhu; v opačném případě Úřad návrh zamítne,
• návrh musí splňovat určité náležitosti (blíže viz § 251 odst. 1 až 3, § 253 a § 254 odst. 2 až 4 ZZVZ); v opačném případě navrhovatel riskuje, že Úřad správní řízení zastaví, aniž by přistoupil k věcnému posouzení postupu zadavatele, vůči němuž návrh směřoval,
• procesní podmínkou pro vedení řízení o návrhu u Úřadu je povinnost navrhovatele složit kauci (viz § 255 ZZVZ)

Zjednodušeně lze procesní pravidla pro podání návrhu pro dodavatele shrnout následovně:

- podat obsahově řádný návrh

- podat návrh včas (včas podaný návrh je takový návrh, který je doručen ÚOHS do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách; za upozornění stojí, pokud zadavatel nerozhodne o podaných námitkách včas (nebo vůbec), v takovém případě je navrhovatel povinen doručit návrh do 25 dnů ode dne doručení námitek zadavateli)

- spolu s podáním návrhu zaslat i stejnopis návrhu zadavateli (v zákonem stanovené lhůtě pro podání návrhu)

- ve správné výši a včas zaplatit kauci (včas zaplacená kauce je ta, které je na účet Úřadu připsána nejpozději poslední den pro podání návrhu; nestačí pouze zadat příkaz ve své bance, ale je třeba, aby skutečně platba byla připsána na účet ÚOHS, který je veden u ČNB a připsání na účet Úřadu může trvat o něco déle). Bližší informace týkající se povinnosti navrhovatele složit kauci jsou uvedeny na internetových stránkách Úřadu.

- k návrhu připojit přílohy, které výslovně požaduje ZZVZ

- případně připojit přílohy, které prokazují tvrzení navrhovatele ve vztahu k pochybnostem o rozpornosti postupu zadavatele se ZZVZ.

Pro zadavatele platí, že ve správním řízení zahájeném na návrh je povinnost zaslat Úřadu vyjádření k obdrženému návrhu a dále dokumentaci o zadávacím řízení (nebo soutěži o návrh) týkající se přezkoumávané veřejné zakázky. Pokud zadavatel používá pro svůj zadávací postup certifikovaný elektronický nástroj, může tuto povinnost částečně splnit i tak, že pro ÚOHS zajistí přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji. Konkrétní pravidla pro splnění této povinnosti jsou obsažena v ustanoveních § 252, § 254 odst. 5, § 258 odst. 1 a § 262a odst. 1 ZZVZ; přehledný návod, jak postupovat, je uveden na internetových stránkách ÚOHS. Pozor, nesplnění této povinnosti je přestupkem.

V případě, že bude ÚOHS o návrhu rozhodovat věcně, tj. nenastane některý z důvodů pro zastavení řízení dle § 257 ZZVZ, případně dle § 66 správního řádu, obdrží účastníci řízení před vydáním rozhodnutí usnesení s informací o tom, že byly shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí a že mají možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. V této souvislosti je vhodné upozornit, že lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí činí ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 ZZVZ minimálně 7 dnů a k pozdějším vyjádřením ÚOHS ve smyslu citovaného ustanovení nepřihlíží.

Z hlediska navrhování důkazů je třeba upozornit na koncentraci řízení, a to, že je třeba všechny návrhy na provedení důkazů uplatnit včas, nebo na ně nebude brán zřetel (viz § 251 odst. 5 ZZVZ), pokud nejde o nově zajištěné důkazy.

Specifickým typem návrhového řízení je návrh na uložení zákazu plnění smlouvy. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek. Bližší informace o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy a jeho další specifika jsou uvedeny v § 254 ZZVZ

Chcete získat např. další informace z oblasti veřejných zakázek? 

• Dotazy

Úřad v rámci své činnosti vyřizuje též písemné, příp. telefonické, dotazy, které se týkají problematiky zadávání veřejných zakázek. Je nicméně třeba upozornit, že Úřad není oprávněn vyslovovat autoritativní závěry či podávat závazný výklad právních předpisů, nad jejichž dodržováním vykonává dozor, mimo rámec správního řízení, příp. mimo rámec šetření podnětu, neboť by se následně mohl dostat do situace, kdy by přezkoumával svá vlastní doporučení. Z toho důvodu může Úřad obdržené dotazy zodpovědět pouze obecně, kdy zejm. může odkázat na příslušná ustanovení právních předpisů, na dostupnou komentářovou či odbornou literaturu k tématu, či na relevantní judikaturu správních soudů a vlastní rozhodovací praxi.

Jinak řečeno, ačkoliv Úřad nemůže na základě dotazu vyslovit závěr o zákonnosti konkrétního postupu zadavatele, lze prostřednictvím dotazu získat obecná východiska či znalost rozhodovací praxe, která může být podpůrně využita.

V kontextu získávání rad pro veřejné zadávání je na místě opětovně upozornit, že primárním metodickým a konzultačním orgánem pro oblast veřejného zadávání v České republice a rovněž gestorem ZZVZ je Ministerstvo pro místní rozvoj, na něž je tedy možné se s dotazy týkajícími se výkladu ZZVZ obracet.

V příštích příspěvcích se můžete těšit na postupné shrnutí „Top 5 rozhodnutí“ ÚOHS v roce 2024, které pokládáme za důležité pro zakázkovou praxi. 

Příspěvky budou určeny i pro zkušenější zakázkáře.

Tým ÚOHS