Důvody pro vyloučení dodavatele/nepřihlížení k nabídce
Milé zakázkářky, milí zakázkaři,
v průběhu výběrového řízení nejsou výjimečné ani situace, kdy okolnosti vyžadují, nebo alespoň umožňují, dodavatele z výběrového řízení vyloučit, případně k jeho nabídce v průběhu výběrového řízení dále nepřihlížet.
Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je na zadavateli, jaký procesní postup (vyloučení či nepřihlížení k nabídce) zvolí, neboť důsledek obou postupů je stejný. Dodavateli je zabráněno získat veřejnou zakázku.
Dále tak budeme pro zjednodušení mluvit pouze o vyloučení dodavatele. Vyloučení dodavatele citelně zasahuje do postavení dodavatele a znemožňuje mu získat veřejnou zakázku, je tak nezbytné, aby každé vyloučení mělo racionální důvod.
Důvody pro vyloučení nejsou pro oblast veřejných zakázek malého rozsahu blíže definovány a zadavatel si tak musí vystačit s aplikací základních zásad vymezených v § 6 ZZVZ.
Jistě je možné inspirovat se také v ustanovení § 48 ZZVZ, které reguluje některé důvody pro vyloučení ze zadávacího řízení.
Důvody pro vyloučení můžeme podle jejich charakteru rozdělit do dvou kategorií, a to na důvody vyžadující vyloučení dodavatele a důvody umožňující vyloučení dodavatele.
Dodavatele je nezbytné z výběrového řízení povinně vyloučit, pokud by jeho ponechání v soutěži o veřejnou zakázku vedlo k porušení zásad v § 6 ZZVZ.
Mezi povinné důvody vyloučení tak řadíme především vyloučení pro nesplnění zadávacích podmínek, případně situaci, kdy by nabízené plnění vedlo k nedodržení právních předpisů.
Důvody pro vyloučení, které lze označit za nepovinné, lze charakterizovat tím, že dosahují takové míry závažnosti, kdy zamezení získání veřejné zakázky dotčenému dodavateli, je považováno za přiměřené řešení, zároveň ovšem ponechání dodavatele v soutěži nepředstavuje porušení zásad v § 6 ZZVZ.
Při rozhodování o tom, zda zadavatel k vyloučení přistoupí, je zpravidla rozhodující posouzení rizik, které pro něj uzavření smlouvy s dodavatelem představuje.
Mezi nepovinné důvody pro vyloučení pak lze zařadit například situaci, kdy nabídka účastníka výběrového řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, tedy cenu tak nízkou, že má zadavatel důvodné pochybnosti o tom, zda je možné požadované plnění za nabízenou cenu reálně poskytnout.
Aby se zadavatel nepřipravoval o výhodné nabídky, lze doporučit nejdříve dodavateli umožnit výši ceny zdůvodnit, a až v případě, že cena nebude dostatečně zdůvodněna, přistoupit k jeho vyloučení.
Dále je za přiměřené možné považovat vyloučení dodavatele, který se dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu, nebo také vyloučení takového dodavatele, který se dopustil závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost.
Zásady nevyžadují, aby si zadavatel možnost vyloučení dodavatele z výběrového řízení předem vyhradil v zadávacích podmínkách a mohou být tak uplatňovány ad hoc v závislosti na konkrétní situaci.
Z pohledu zásad je nezbytné, aby důvody pro vyloučení byly natolik významné, že sankce představující nemožnost získat veřejnou zakázku, je ve vztahu k závažnosti pochybení na straně dodavatele přiměřená.
Pokud však zadavatel bude předem v zadávacích podmínkách informovat o tom, že bude např. postupovat obdobně tomu, jak je postup pro vylučování účastníku ze zadávacího řízení dle § 48 ZZVZ, chybou to určitě nebude; naopak bude posílena zásada transparentnosti.
Pokud byl dodavatel vyloučen, měl by o tom být s ohledem na zásadu transparentnosti zadavatelem informován. K informování dodavatele může dojít bezprostředně po jeho vyloučení. Není ovšem vyloučeno, aby mu byla informace sdělena později.
Lze doporučit, aby spolu s informací o jeho vyloučení bylo dodavateli poskytnuto také alespoň stručné odůvodnění, proč byl vyloučen. Pokud tomu tak nebude, měl by mít dodavatel možnost získat odůvodnění vyloučení na základě žádosti.
V dalším díle se budeme věnovatrozhodnutí o výběru a uzavření smlouvy.
Tým ÚOHS