Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu

Nejčastěji se jedná o nezbytnost změny termínu plnění, rozsahu plnění, či předmětu veřejné zakázky. 

Lze důrazně doporučit, aby každá změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku byla ještě před jejím provedením důkladně posouzena.

Základní pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 ZZVZ je, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. 

Toto obecné pravidlo se ovšem neuplatní, v případě změn závazku, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. 

To tedy znamená, že nové zadávací řízení není třeba realizovat a je možné bez dalšího změnit smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu jejím dodatkem, pokud i po provedení změny závazku ze smlouvy jsou nadále splněny podmínky výjimky pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu mimo zadávací řízení, tedy že hodnota smlouvy po provedení změny nepřesahuje limity stanovené v § 27 ZZVZ.

Pro dokreslení lze uvést příklad: zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku konkrétního plnění v celkové ceně 1 mil. Kč bez DPH, v průběhu plnění smlouvy se ovšem potřeby zadavatele změnily a bylo nezbytné rozsah plnění navýšit, zadavatel tak ke smlouvě uzavřel dodatek, kterým rozšířil objem poptávaného plnění a navýšil celkovou cenu plnění na 1 200 000,- Kč bez DPH. 

V tomto případě tedy platí, že postup zadavatele (uzavření dodatku mimo zadávací řízení) byl v souladu se ZZVZ. Smlouva jako celek po provedení změny závazku nadále splňuje podmínky pro její zadání mimo zadávací řízení, neboť nová cena je 1 200 000,- Kč bez DPH, což nepřesahuje limit stanovený pro veřejné zakázky na dodávky stanovený v § 27 ZZVZ (3 mil. Kč bez DPH).

Ke změnám závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu může docházet i opakovaně, vždy je ale nezbytné hlídat celkovou cenu veřejné zakázky, a tedy hodnotu jednotlivých změn sčítat.

Je však třeba brát v potaz, že pravidla § 222 ZZVZ se obecně uplatní i na veřejné zakázky malého rozsahu a v praxi mohou nastávat i situace, kdy nezbytná změna závazku vyžaduje takové navýšení ceny, které by vedlo k překročení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. 

Například je nezbytné navýšit rozsah plnění a navýšit celkovou cenu z původních 2 900 000,- Kč bez DPH o 200 000,- Kč, tedy na 3 100 000,- Kč bez DPH. 

Smlouva by po provedení změny již nesplňovala podmínky pro zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, neboť přesahuje limity stanovené v § 27 ZZVZ. Ani taková změna nemusí být vyloučena, je ovšem nezbytné ji vždy důkladně posoudit optikou § 222 ZZVZ a realizována může být pouze pokud pro její provedení zadavatel najde oporu v § 222 odst. 2 a násl. ZZVZ a tedy obhájí, že se jedná o změnu nepodstatnou.

Nepodstatných změn rozlišovaných § 222 ZZVZ je několik, za zmínku stojí především tzv. změna závazku „de minimis“ a změna závazku, která je způsobena nepředvídanými okolnostmi.

Aby bylo možno konkrétní změnu závazku na veřejnou zakázku malého rozsahu považovat za nepodstatnou, neboť se jedná o změnu „de minimis“ je nezbytné, aby změnou nedocházelo ke změně celkové povahy veřejné zakázky a zároveň hodnota změny byla nižší než 10 % původní hodnoty závazku v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí (viz § 222 odst. 4 ZZVZ). 

Pokud bychom měli tato pravidla aplikovat na příklad uvedený výše: původní hodnota závazku, která činila 2 900 000,- Kč, bez DPH byla navýšena o 200 000,- Kč bez DPH. Tato změna závazku ze smlouvy není podstatnou, jedná o změnu de minimis, protože navýšení hodnoty závazku o 200 000,- Kč představuje pouze 6,9 % původní hodnoty závazku, a nepřekračuje tedy ZZVZ stanovenou 10% hranici pro veřejné zakázky na dodávky. Je také možné konstatovat, že prostým rozšíření rozsahu plnění, požadavkem na stejné plnění ve větším rozsahu, by nemělo nedocházet ke změně povahy veřejné zakázky.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku pak ZZVZ nepovažuje ani změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky (viz § 222 odst. 6 ZZVZ). 

Zadavatel, který bude v případě veřejné zakázky malého rozsahu obhajovat změnu závazku, kterou dojde k překročení limitů v § 27 ZZVZ, právě s odkazem na ustanovení § 222 odst. 6 ZZVZ, musí být schopen prokázatvyvinul péči, která je náležitá, že přes veškerou snahu, kterou věnoval přípravě výběrového řízení a přesto, že vyvinul péči, která je náležitá (tedy přiměřeně pečlivá), nemohl předvídat, že v průběhu plnění zakázky nastanou okolnosti, které nyní změnu závazku ze smlouvy vyžadují. 

Zároveň je třeba zmínit, že je zadavatel limitován i ve vztahu k rozsahu změn. 

Platí, že cenový nárůst při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku (blíže viz § 222 odst. 4 ZZVZ). 

V souvislosti s touto změnou je pak zadavatel, i přesto, že původní zakázka nebyla zadána v zadávacím řízení, povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění prostřednictvím formuláře podle § 212 (blíže viz § 222 odst. 8 ZZVZ).

Závěrem je vhodné také upozornit, že zadavatel, jakožto subjekt nakládající s veřejnými prostředky není vázán pouze ZZVZ, a při rozhodování, zda je vhodné závazek ze smlouvy změnit, musí brát v úvahu i regulaci obsaženou v jiných právních předpisech. 

Zadavatel se musí především chovat jako řádný hospodář a při vynakládání veřejných prostředků respektovat principy 3E, tedy hospodárnost, efektivnost a účelnost.

V dalších příspěvcích se již budeme věnovat postupům zadavatelům v režimu ZZVZ a případné související rozhodovací praxi.
Nejprve si přiblížíme situace, kdy má zadavatel přistupovat k vyjasňování kvalifikace.

Tým ÚOHS