Veřejné zakázky malého rozsahu a kvalifikace dodavatele

Právě to, že je zakázka plněna kvalifikovaným dodavatelem zvyšuje pravděpodobnost bezproblémového plnění závazku. 

Jaké má zadavatel možnosti při vymezení požadavků na kvalifikaci a kdy a jak by měl její splnění ověřovat, si přiblížíme v dnešním příspěvku.

V úvodu je nezbytné zdůraznit, že na rozdíl od zakázek zadávaných v zadávacím řízení, není zadavatel v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu povinen prokázání splnění kvalifikace vyžadovat. 

Při rozhodovaní zda vůbec a pokud ano, tak jakou kvalifikaci požadovat, by měl zadavatel zohlednit především složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky a rizika, která jsou s veřejnou zakázkou spojena.

Přístup zadavatele ke kvalifikaci je ovlivněn také tím, jakým procesním postupem bude dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu vybírat. Při postupu, kdy je oslovován omezený počet dodavatelů (přímé zadání, uzavřená výzva), totiž nemusí být nezbytné prokázání splnění kvalifikace ze strany dodavatele vyžadovat, neboť zadavatel zpravidla oslovuje takové dodavatele, u kterých má za to, že dostatečnými schopnostmi a zkušenostmi pro plnění veřejné zakázky disponují.

Požadavky na kvalifikaci dodavatele vytváří pomyslnou bariéru pro vstup do výběrového řízení. Tato bariéra tak musí být vystavěna dostatečně vysoká, aby zabránila účasti dodavatelům, kteří schopnosti a zkušenosti nezbytné k plnění veřejné zakázky nemají a mohli by tak ohrozit zdárný průběh plnění veřejné zakázky. 

Na druhou stanu nesmí být tato bariéra nepřekročitelná pro ty dodavatele, kteří objektivně dostatečnými zkušenostmi a dovednostmi disponují. To znamená, že kvalifikace musí vždy souviset s předmětem veřejné zakázky a musí být stanovena nediskriminačně; musí být tedy přiměřená rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. 

Právě příliš přísným vymezením kvalifikačních požadavků zadavatele často dochází ke skryté diskriminaci dodavatele (pravidla jsou sice pro všechny dodavatele jednotná, některé z nich, ale nedovoleně diskriminují, neboť nejsou objektivně odůvodněná).

Zároveň je nezbytné, aby byly požadavky na splnění a prokázání kvalifikace vymezeny transparentně, musí být tedy jednoznačné, jakou kvalifikací musí dodavatel při plnění veřejné zakázky disponovat a také jakým způsobem má být splnění kvalifikace prokázáno. 

Zároveň aby zadavatel, který požadavky na kvalifikaci ve výběrovém řízení vymezil, na jejich splnění na straně dodavatele trval, nemělo by tak docházet k situacím, kdy by výsledkem výběrového řízení bylo uzavření smlouvy s nekvalifikovaným dodavatelem.

Druhy kvalifikace

Zákon o zadávání veřejných zakázek rozlišuje čtyři druhy kvalifikace:

• základní způsobilost,
• profesní způsobilost,
• technickou kvalifikaci a
• ekonomickou kvalifikaci.

Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není zadavatel vázán zákonným výčtem a je oprávněn požadovat i jinou vhodnou kvalifikaci (například bezdlužnost vůči zadavateli). Přesto, že není zákonným výčtem kvalifikačních požadavků zadavatel vázán, zpravidla v některou v zákonně vymezenou kvalifikaci či její modifikace využívá. Níže si tedy jednotlivé druhy kvalifikace blíže popíšeme.

Základní způsobilostí dodavatele se rozumí jeho schopnost účastnit se zadávacího řízení s ohledem na jeho bezúhonnost a důvěryhodnost. 

Mezi požadavky na splnění základní způsobilosti řadíme podmínku účasti spočívající v absenci trestních postihů, absenci splatných nedoplatků na dani, na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dále pak by dodavatel neměl být v likvidaci, úpadku nebo pod nucenou správou.

Profesně způsobilý k plnění veřejné zakázky je takový dodavatel, který disponuje veřejnoprávními oprávněními vykonávat činnosti, jejímž prostřednictvím dochází k plnění předmětu veřejné zakázky. 

Zadavatel tedy může po dodavateli vyžadovat prokázání zápisu v obchodním rejstříku, předložení oprávnění k podnikání či dokladu o členství v profesní samosprávné komoře, nebo prokázání toho, že dodavatel disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje. 

I zde platí, že konkrétní profesní způsobilost může zadavatel vyžadovat, jen pokud je k plnění veřejné zakázky nezbytná. Požaduje-li tedy zadavatel prokázání existence oprávnění k podnikání, je nezbytné omezit rozsah prokazovaných oprávnění pouze na taková, která se vztahují k činnosti, kterou bude dodavatel při plnění zakázky skutečně vykonávat.

Požadavky na ekonomickou kvalifikaci slouží k ověření ekonomické situace a finanční stability dodavatele. 

Zadavatel je tedy oprávněn vymezit požadavek na minimální obrat dodavatele v letech předcházejících zadání veřejné zakázky, a to jak ve vztahu k obratu celkovému, tak k obratu dosaženému dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky.

Technická kvalifikace pak slouží k ověření, zda dodavatel disponuje potřebnými lidskými nebo technickými zdroji a zda má dostatek odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky. 

• V rámci technické kvalifikace pak zadavatel může požadovat předložení:
• seznamu významných stavebních prací
• seznamu významných dodávek nebo významných služeb
• seznamu techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky
• osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem
• popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum
• přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémy sledování dodavatelského řetězce
• provedení kontroly technické kapacity nebo opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí,
• přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele
• přehled nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici,
• vzorky, popisy nebo fotografie výrobků určených k dodání, nebo
• doklad prokazující shodu požadovaného výrobku s požadovanou technickou normou nebo technickým dokumentem.

V rámci jednotlivých požadavků na prokázání technické kvalifikace je zadavatel povinen vymezit jejich minimální úroveň, které musí dodavatel dosáhnout; například vymezit minimální počet nebo rozsah referenčních zakázek, minimální vzdělání klíčových pracovníků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky atp. Právě technická kvalifikace je tak nejúčinnějším nástrojem pro rozlišení dodavatelů schopných plnit veřejnou zakázku od těch, kterým by plnění zakázky mohlo činit problémy.

Prokázání splnění kvalifikace

V případě, že zadavatel požaduje splnění kvalifikace je nezbytné nejen jasně a jednoznačně vymezit jakou kvalifikací má dodavatel disponovat, ale také jakým způsobem, kdy a kým má být její splnění prokázáno. Zaleží na zadavateli, do jaké míry se rozhodne kvalifikaci ověřovat, konkrétní postup ve výběrovém řízení tak bývá různorodý.

Zadavatel by tak měl v zadávacích podmínkách vymezit, jakým způsobem má být kvalifikace dodavateli prokázána v nabídce; tento způsob se pak může lišit od požadavků na prokázání splnění kvalifikace vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. 

Zadavatel může požadovat předložení konkrétních dokladů prokazujících kvalifikaci dodavatele, případně předložení originálů, nebo ověřených kopií dokladů, může se však spokojit i s pouhým čestným prohlášením dodavatele o splnění kvalifikačních požadavků.

Za účelem snížení administrativní zátěže na straně dodavatelů zadavatelé často využívají možnosti nastavení požadavků na způsob prokázání kvalifikace přísněji ve vztahu k vítězi výběrového řízení. A to například tak, že všem dodavatelům stanoví povinnost předložení čestného prohlášení o splnění kvalifikace v rámci nabídky, následná povinnost předložit na výzvu zadavatele konkrétní doklady před podpisem smlouvy je ovšem stanovena pouze vítěznému dodavateli. 

Takový postup může zvýšit atraktivitu výběrového řízení pro dodavatele, neboť pro ně není nepřiměřeně zatěžující. Nic samozřejmě nebrání ani tomu, aby se zadavatel v průběhu výběrového řízení spokojil pouze s předložením čestného prohlášení a to i u vybraného dodavatele, či dokonce nepožadoval prokázání kvalifikace konkrétním dokumentem (a to ani čestným prohlášením) vůbec. Variabilita a způsob nastavení požadavků na kvalifikaci je tedy na zadavateli. Důležité pak je však dodržet předem určená pravidla.

V dalším díle se zaměříme na hodnoticí kritéria a způsob hodnocení nabídek.

Tým ÚOHS