Veřejné zakázky malého rozsahu

Tento článek je tak první ze série článků k problematice veřejných zakázek malého rozsahu; budeme se tedy postupně věnovat jednotlivým tématům, která jsou v této souvislosti relevantní. 

Postupně se můžete těšit na podrobnosti k otázce stanovení předpokládané hodnoty, aplikace zásad zadávání veřejných zakázek, vymezení předmětu veřejné zakázky, požadavků na kvalifikaci dodavatele a způsobu výběru dodavatele/hodnocení nabídek. 

Dotkneme se také pravidel pro změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku a přestupků, kterých se může zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu dopustit.

Cílem je poskytnout ucelený přehled o tom, jaké mantinely jsou zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) pro postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu stanoveny.

Úvod do problematiky - Zadání veřejné zakázky jako součást veřejného nakupování

Zadání veřejné zakázky (uzavření smlouvy) je jednou z nezbytných součástí procesu veřejného nakupování. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek nestojí izolovaně, ale spoluvytváří komplex norem, které určují pravidla pro nakládání s veřejnými prostředky. 

Při vynakládání veřejných prostředků - realizaci veřejných nákupů - tak zadavateli nepostačí pouze znalost ZZVZ, ale je nezbytné osvojit si i další právní předpisy jako jsou především zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 

Pokud je veřejná zakázka spolufinancovaná prostřednictvím dotace, je třeba respektovat také podmínky stanovené jejím poskytovatelem.

Celým životním cyklem veřejného výdaje (tedy od stanovení potřeby zadavatele a plánování výdaje, přes proces výběru dodavatele, až po splnění veřejné zakázky a vyhodnocení jejich dopadů) tak prostupuje především nezbytnost dodržení zásad 3E, tedy požadavku, aby výkon veřejné správy byl hospodárný, efektivní a účelný.

• Účelným nakládáním s veřejnými prostředky se rozumí, že dosažené výsledky odpovídají stanovené a prokázané potřebě.
• Hospodárným nakládáním s veřejnými prostředky se rozumí, že zdroje jsou k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za co nejvýhodnější cenu.
• Efektivním nakládáním s veřejnými prostředky se rozumí, že je dosahováno co nejlepšího vztahu mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky.
  (blíže a podrobněji zde)

Veřejná zakázka malého rozsahu

Na základě § 2 odst. 1 ZZVZ je za zadání veřejné zakázky považováno uzavření smlouvy, kdy na jedné její straně stojí dodavatel, jehož závazkem je poskytnout služby, dodávky, nebo stavební práce a na druhé straně pak zadavatel, který se zavázal za poskytnuté plnění zaplatit. 

Tato definice je natolik široká, že pod zadání veřejné zakázky je možné podřadit vše od drobných nákupů (pořízení jízdenky na hromadnou dopravu v rámci služební cesty, nákup občerstvení) až po významné investice (výstavba dálnic, nákup IT systému). Nebylo by vhodné klást stejné požadavky na procesní postup směřující k výběru dodavatele a uzavření smlouvy u všech veřejných zakázek, bez ohledu na jejich význam/hodnotu, proto veřejné zakázky dělíme podle předpokládané hodnoty na veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky a nadlimitní veřejné zakázky. 

Pro každou z uvedených kategorii pak ZZVZ stanoví rozdílná procesní pravidla, která musí být při jejich zadávání respektována.

Veřejnou zakázkou malého rozsahu (dle znění ZZVZ účinného od 3.4.2025) je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 3 000 000 Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby, nebo rovna nebo nižší než 9 000 000 Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce.

Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu

Základní pravidlo postupu při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu vymezuje obecná výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu stanovená v § 31 ZZVZ, ze které vyplývá, že veřejnou zakázku malého rozsahu není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3.

Na rozdíl od podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, tedy u veřejných zakázek malého rozsahu nemusí zadavatel postupovat ve formalizovaném, ZZVZ podrobně regulovaném zadávacím řízení a má tak větší flexibilitu ve volbě/nastavení konkrétního postupu pro výběr dodavatele veřejné zakázky.

Předmětnou výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu ovšem není možno interpretovat tak, že na veřejné zakázky malého rozsahu se ZZVZ neuplatní, či že veřejné zakázky malého rozsahu se zadávají mimo režim ZZVZ; taková interpretace by byla příliš zjednodušující a nepřesná. ZZVZ totiž nereguluje pouze zadávací řízení, ale obsahuje i množství dalších obecných pravidel, které se vztahují na všechny veřejní zakázky bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu. 

Orientaci v tom, kterým ustanovením v ZZVZ věnovat pozornost, a které je nutné, i v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, znát a respektovat, usnadňuje systematika ZZVZ; je třeba zaměřit se na část první ZZVZ – Obecná ustanovení a část desátou ZZVZ – Společná ustanovení. Část první obsahuje obecná ustanovení, která vymezují základní pravidla regulace, například definici zadání veřejné zakázky, definici zadavatele a dodavatele, zásady zadávání, pravidla pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky… Již z tohoto výčtu je zřejmé, že i tato pravidla jsou při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu relevantní, a proto jim budeme věnovat prostor v příštích příspěvcích.

Část desátá pak obsahuje ustanovení společná pro všechny veřejné zakázky (tedy opět bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu), při pozorném čtení jednotlivých ustanovení si ovšem všimneme, že některá z nich jsou formulována tak, že se uplatní jen na zakázky zadávané v zadávacím řízení. 

Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu jsou tak relevantní především ustanovení regulující pravidla pro uveřejňování smluv, elektronickou fakturaci, a komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem. V případě některých změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu pak také pravidla limitující možnosti změny závazku ze smlouvy.

V příštím díle se budeme věnovat problematice stanovení předpokládané hodnoty.

Tým ÚOHS