Povinnost zadavatele postupovat v souladu se zásadami uvedenými v § 6 odst. 1 až 3 ZZVZ

Jedná se především o čtveřici zásad, a to zásadu transparentnosti, zásadu přiměřenosti, zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace. 

Tyto zásady se vzájemně doplňují a často dochází k jejich překrývání. Například jednání, které je nepřiměřené může být zároveň diskriminační a naopak. Zásady se uplatňují ve všech fázích a aspektech postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky a jejich prostřednictvím je zajišťována ochrana hospodářské soutěže o veřejnou zakázku, a tedy i spravedlivá a férová soutěž. 

Naplňování zásad pak prostřednictvím zajištění funkční hospodářské soutěže napomáhá k hospodárnému, efektivnímu a účelnému nakládání s veřejnými prostředky. 

Zásady představují základní vodítko pro stanovení zadávacích podmínek a volbu konkrétního procesního postupu při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu. 

Zadavatel tak může pro zadání zakázky zvolit jakýkoli postup, který odpovídá zásadám. Zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu má, na rozdíl od zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek v zadávacím řízení, významnou flexibilitu a může své postupy přizpůsobovat aktuálním okolnostem a potřebám. Ve vztahu k výkladu zásad, je třeba podotknout také to, že nejsou v zákoně (zcela záměrně) blíže definovány, spadají tak do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů. Jejich výklad resp. aplikace se tak může měnit v závislosti na konkrétních okolnostech.

V případě, že bude dodržení zásad předmětem kontroly ze strany kontrolních orgánů, nehraje pro posouzení jejich dodržení roli, zda byly porušeny úmyslně, či v důsledku nedbalosti. V tomto příspěvku si nyní blíže představíme zásadu transparentnosti a přiměřenosti.

Zásada transparentnosti

Zásada transparentnosti klade nároky na srozumitelnost, průhlednost a přezkoumatelnost postupu zadavatele. 

Uplatní se obecně v průběhu celého procesu zadávání veřejné zakázky. Naplňování této zásady je důležité nejen z pohledu dodavatele, aby měl dostatek informací, mohl se orientovat ve výběrovém řízení a podat konkurenceschopnou nabídku, ale je stěžejní také z pohledu veřejnosti, neboť prostřednictvím zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, a je tak nezbytné, aby postup zadavatele bylo možné zpětně kontrolovat. 

Aby byla zásada transparentnosti dodržena, je tedy ze strany zadavatele nutné, aby sděloval dodavatelům, případně uveřejňoval, všechny informace, které jsou pro účast dodavatele ve výběrovém řízení relevantní a zároveň, aby zaznamenával a uchovával všechny klíčové informace a dokumenty tak, aby bylo možné zpětně kontrolovat, zda postup zadavatele byl férový a řádný. Z uchované dokumentace by mělo tedy být zřejmé nejenom, jaké byly jednotlivé procesní kroky zadavatele, ale také proč k nim přistoupil.

Zásada transparentnosti se tak bude promítat především do požadavku na jednoznačnost a srozumitelnost podmínek pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, požadavku na dostatečné zdokumentování komunikace zadavatele s dodavateli a nezbytnosti zachytit proces výběru nejvhodnější nabídky.

Na základě rozhodovací praxe soudu (Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 Afs 45/2010 - 159), lze pak doplnit, že požadavek transparentnosti lze interpretovat tak, že tento není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Porušení zásady transparentnosti tedy může nastat nezávisle na tom, zda se podaří prokázat porušení některé konkrétní zákonné povinnosti.

V oblasti zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je při výkladu zásady transparentnosti třeba přihlížet také k zásadě přiměřenosti, neboť v případě veřejných zakázek zanedbatelné hodnoty bude vyžadovaná míra transparentnosti nižší, než u veřejných zakázek blížících se svojí hodnotou podlimitní veřejné zakázce.

Zásada přiměřenosti

Obdobně jako zásada transparentnosti, je i zásada přiměřenosti zásadou uplatňující se komplexně na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky, jejím cílem je zabránit kladení nepřiměřených překážek pro dodavatele a tím chránit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku. 

Přiměřenost požadavků zadavatele (zpravidla stanovených v zadávacích podmínkách), jeho úkonů a obecně postupu při výběru dodavatele je vždy třeba poměřovat ve vztahu k určitému aspektu. Nejčastěji je přiměřenost posuzována ve vztahu k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Přiměřený však musí být postup zadavatele také ve vztahu k zvyklostem na trhu a jeho struktuře a vyspělosti.

Přiměřenost nastavení požadavků na předmět veřejné zakázky je nejčastěji odůvodněna potřebami zadavatele. Pokud jsou jednotlivé požadavky stanoveny tak, že bez jejich splnění by veřejná zakázka potřeby zadavatele neplnila, nebo je plnila nedostatečně, je zpravidla možné je považovat za přiměřené. 

Pokud jde o požadavky zadavatele na schopnosti a zkušenosti dodavatele (kvalifikaci), tak ty musí odpovídat/být přiměřené rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel by měl požadovat prokázání jen takových schopností a zkušeností dodavatele, které jsou pro plnění veřejné zakázky nezbytné. Zadavatel tedy nesmí po dodavatelích požadovat nepřiměřeně více, než je nezbytně nutné k prokázání schopnosti řádně realizovat předmětnou veřejnou zakázku. Při stanovení přiměřené délky lhůt je pak nutné zohlednit časovou náročnost splnění požadavku zadavatele; např. v případě žádosti o předložení dokladu musí být lhůta stanovena tak, aby dávala dodavateli dostatečný/přiměřený prostor pro získání a předložení dokladu zadavateli.

Zásada přiměřenosti by také měla zadavateli napomoci ve výběru a obhajobě smysluplných zadávacích postupů, bez nepřiměřené administrativní zátěže na jeho straně. Na základě zásady přiměřenosti by totiž zadavatel měl být v případě zadávání veřejných zakázek schopen obhájit rozumný, třebaže méně otevřený, postup při výběru dodavatele. 

Například při rozhodování, zda realizovat výběrové řízení otevřené všem dodavatelům, či zadat zakázku prostřednictvím oslovení jediného dodavatele, by mělo být zohledněno i to, zda je zvýšení administrativní zátěže na straně zadavatele, spojené s otevřeným zadávacím postupem, přiměřené pozitivním dopadům, který může mít otevřená soutěž na výsledný výběr dodavatele. U veřejných zakázek menších hodnot budou totiž často administrativní náklady spojené s otevřením soutěže převyšovat úsporu finančních prostředků, kterou by přineslo otevření soutěže a zvýšení konkurence; uzavření soutěže mezi oslovené dodavatele, či oslovení pouze jednoho dodavatele tak bude přiměřené řešení.

V následujícím článku se budeme věnovat zásadě rovného zacházení a zásadě zákazu diskriminace.

Tým ÚOHS