Předpokládaná hodnota veřejné zakázky malého rozsahu a okamžik jejího určení
Milé zakázkářky, milí zakázkáři,
v tomto příspěvku si blíže představíme institut předpokládané hodnoty. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) rozumí předpokládanou výši úplaty (bez DPH) za plnění veřejné zakázky vyjádřené v penězích. Dle ustanovení § 16 odst. 1 ZZVZ má zadavatel povinnost předpokládanou hodnotu vždy stanovit. Výše předpokládané hodnoty je pak zásadní pro určení režimu veřejné zakázky, resp. rozlišení zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či nikoli.
Limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu jsou stanoveny v § 27 ZZVZ. Jejich výše byla poslední novelou ZZVZ s účinností od 3. 4. 2025 navýšena a činí 3 000 000 Kč v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby a 9 000 000 Kč v případě veřejné zakázky na stavební práce.
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky malého rozsahu se v souladu s § 16 odst. 5 ZZVZ stanoví v okamžiku zadání veřejné zakázky. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu se pak na základě § 16 odst. 6 ZZVZ použijí cena nebo údaje pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.
Na rozdíl od zakázek zadávaných v zadávacím řízení (podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky), tak neplatí, že rozhodující je předpokládaná hodnota určená v okamžiku zahájení zadávacího řízení.
Zatímco u veřejných zakázek zadávaných v zadávacím řízení jde skutečně o hodnotu zakázky, která se předpokládá, a finální hodnota, která vyplyne z výsledku zadávacího řízení, se může od předpokládané hodnoty lišit, u veřejných zakázek malého rozsahu je předpokládaná hodnota, hodnotou finální, která je výsledkem samotného zadávacího procesu/postupu a vyplývá z uzavřené smlouvy. Použití slova „předpokládaná“ v jazykovém smyslu tak u veřejných zakázek malého rozsahu není úplně přiléhavé.
V praxi zpravidla dochází k tomu, že se zadavatel zabývá předpokládanou hodnotou minimálně ve dvou okamžicích. Nejdříve před zahájením procesu výběru dodavatele zadavatel stanoví „odhadovanou předpokládanou hodnotu“, tedy jakýsi kvalifikovaný odhad toho, kolik finančních prostředků za plnění pořizované v rámci předmětné veřejné zakázky vynaloží.
Tato odhadovaná předpokládaná hodnota je pak rozhodující především pro volbu procesního postup (oslovení konkrétního dodavatele, otevření soutěže omezenému okruhu dodavatelů, či umožnění neomezené účasti), kdy interní předpisy zadavatele zpravidla stanoví finanční limity pro možné využití konkrétního postupu.
Následně je pak „výsledná“ předpokládaná hodnota veřejné zakázky malého rozsahu stanovena v okamžiku zadání zakázky, tedy při uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Platí tedy, že až na základě hodnoty vyplývající ze smlouvy je možné stanovit, že zakázka, ke které jsme procesně přistupovali jako k veřejné zakázce malého rozsahu, jí skutečně je.
Nelze totiž vyloučit situace, kdy na základě odhadované předpokládané hodnoty, která je nižší než finanční limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu, zadavatel zahájí procesní postup k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, avšak následně dojde k tomu, že cena vítězné nabídky předmětné finanční limity přesáhne. V takové situaci není zadavatel oprávněn smlouvu uzavřít. Pokud by smlouva uzavřena byla, dopustil by se zadavatel porušení ZZVZ, neboť by zadal veřejnou zakázku, jejíž hodnota přesahuje finanční limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu, mimo zadávací řízení. Zadavateli nezbývá než takové výběrové řízení na veřejnou zakázku malého řízení ukončit.
Určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu je poměrně jednoduché, pokud smlouva obsahuje celkovou cenu plnění. V případě, že celková cena ve smlouvě stanovena není, je nezbytné vycházet z jiných údajů uvedených ve smlouvě, nejčastěji z jednotkových cen (např. za kus, za kilogram, za hodinu poskytované služby atp.), jednotková cena se pak vynásobí požadovaným množstvím plnění.
V případě, že není požadované množství ve smlouvě vymezeno, lze doporučit, aby ve smlouvě byla stanovena maximální hodnota plnění, a tím zajistit, že nebude finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu překročen.
V následujícím článku se zaměříme na problematiku dělení veřejných zakázek na části.
Tým ÚOHS