Postup zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek

Veřejné zakázky
Veřejné zakázky malého rozsahu
Postup zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek

Milé zakázkářky, milí zakázkáři,

posouváme se dále v tématu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a nyní se již budeme věnovat krokům, které následují po podání nabídek.

Zadavatel je při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu povinen zajistit, aby smlouva byla uzavřena s dodavatelem, jehož nabídka byla hodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a splnila veškeré zadavatelem stanovené podmínky, pouze takový postup lze považovat za transparentní, a tedy pro dodavatele předvídatelný. Je tedy vždy nezbytné nabídku posoudit a také hodnotit podle stanovených hodnoticích kritérií (to platí za předpokladu, že bylo podáno více nabídek).


Záleží na zadavateli, jaký konkrétní postup, pořadí jednotlivých procesních kroků zvolí, není vyžadováno, aby posouzení nabídek předcházelo hodnocení, a je na zadavateli, zda obsah všech nabídek nejdříve posoudí ve vztahu k zadávacím podmínkám a až následně, bude nabídky, které splňují zadávací podmínky, hodnotit, nebo zda nejdříve provede hodnocení nabídek a posouzení naplnění zadávacích podmínek provede jen u nabídky vítězné. 


Předřazením hodnocení před posuzování obsahu nabídek zadavateli zpravidla přináší administrativní úsporu a je tak preferováno. 




Při posuzování a hodnocení nabídek je zadavatel striktně vázán zadávacími podmínkami, pokud by se od nich odchýlil, došlo by k porušení zásady transparentnosti.


Je možné, že v rámci posuzování nabídek zadavatel identifikuje, že v nabídce požadované informace nebo doklady chybí, nebo jsou nejasné. Zadavatel je v takové situaci oprávněn (nikoli však povinen) dodavatele vyzvat k doplnění nebo vysvětlení nabídky

Zadavatel by tedy měl dodavateli sdělit, v čem spatřuje nedostatek jeho nabídky a stanovit mu přiměřenou lhůtu k tomu, aby identifikované nedostatky nabídky odstranil. 


Zadavatel je oprávněn zmeškání stanovené lhůty prominout, lhůtu prodloužit, případně také výzvu opakovat, pozor je potřeba věnovat dodržení zásady rovného zacházení a zadavatel tak musí vždy obdobně přistupovat také k jinému dodavateli, který se nachází v obdobné situaci. 

Není ani vyloučeno, aby si zadavatel chybějící údaje nebo doklady opatřil sám. Například chybějící výpis z obchodního rejstříku lze bez obtíží získat na internetu na Portálu justice České republiky.


Limit možnosti doplnění či vysvětlení nabídky ovšem představují údaje, které vstupují do hodnocení a jejichž změna by neměla být umožněna ani u veřejných zakázek malého rozsahu

Zadavatelé, ale i dodavatelé se mohou v tomto ohledu inspirovat právní úpravou obsaženou v § 46 ZZVZ a materiálem, který byl ve vztahu k tomuto institutu zpracován ÚOHS s názvem

„Aplikace ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek optikou aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“, a který je volně dostupný na webových stránkách Úřadu - https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/metodicka-cinnost/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html.


Ve vztahu k postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek pak platí, že zadavatel musí posuzovat a hodnotit to, co stanovil již v zadávacích podmínkách

Následně pak dle vývoje ve výběrovém řízení zadavatel přistupuje k vylučování či výběru dodavatele a následnému uzavírání smlouvy.



V dalším díle se budeme věnovat možnostem a důvodům pro vyloučení dodavatele.


Tým ÚOHS


Chcete s námi zůstat v kontaktu? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.